Při zkoumání, který kůň nejspíš zvítězí, je vhodným prvním krokem posouzení, který asi nezvítězí. Překvapení se sice dějí pravidelně, ale přece jen při důkladnějším rozhodování může pomoci vybírat z menšího počtu koní.
Distance: Když se podíváte na formu v dostihovém programu nebo na webu Jockey Clubu ČR, velmi snadno zjistíte, na jakých distancích kůň doposud běhal a jak se mu tam dařilo. Jestliže je tento dostih prvním, který na danou či podobnou (plus minus 200 až 400 metrů) vzdálenost běží, případně pokud jeho předchozí pokusy na dané distanci nebyly příliš úspěšné, bývá vhodné koně z dalšího uvažování vynechat.
U dvouročku a tříročků toto pravidlo spíše neplatí. Koně začínají běhat ve dvou letech na krátkých tratích a distance se jim postupně prodlužují. Kůň, který loni v červnu vyhrál na 1200 metrů, může letos klidně vyhrát Derby.
Kondice: Jestliže kůň startuje v dané sezóně poprvé nebo má za sebou delší přestávku, je možné, že bude potřebovat jeden až dva závody na rozběhání. Někteří trenéři dokážou sice koně připravit už na první start, pokud ale takovéto informace nemáte, vyplatí se být přinejmenším opatrný. V padoku se nepřipravenost dá poznat podle ne úplně pevných svalů na boku či podle toho, že je kůň „chlupatý“ (obzvlášť po zimě).
Třída: Zde už je výhodnější trochu hlubší znalost, než kterou poskytne stručný přehled formy v dostihovém programu, i když i ten může něco napovědět. Jestliže kůň běží ve vyšší kategorii než běhal v předchozích dostizích, aniž by v nižších kategoriích vítězil nebo se umísťoval, nenapovídá to o jeho šancích nic dobrého. To samé platí, jestliže běží v podobné kategorii, jako byl zvyklý, ale končil v ní na posledních místech.
Trať nebo povrch: Některým koním některé dráhy vyhovují víc a jiné míň. Příčinami mohou být délka rovinky, sklon tratě nebo to, jestli se zatáčí doprava či doleva. Velmi zhruba se to dá vyčíst i z krátké formy v programu. Kdybyste chtěli zabrousit do větších detailů, můžete se také podívat, jestli se některý z předešlých dostihů, na kterých kůň neuspěl, jel na měkkém nebo naopak tvrdém povrchu. Aktuální stav dráhy vám potom napoví, jak je na tom s šancemi nyní.
Nervozita: Pokud sledujete koně pro následující dostih v padoku, můžete si všimnout, jestli jsou klidní nebo nervózní. Někdy může být malá nervozita známkou nedočkavosti, což je dobré, ale pokud se kůň vzpíná a brání, unaví ho to a v závodě mu pak mohou scházet síly. Je dobré se dívat na pěnu u úst, jestli se kůň potí, jestli má bílé skvrny na zadních stehnech a jestli je sexuálně vzrušený. Na druhou stranu se stává, že takto nabuzený kůň potom ostatním uteče.
V našich podmínkách vám i po aplikaci výše uvedených rad většinou zůstane na výběr větší polovina koní v dostihu. Jde o to, že se u nás nezávodí tak často, že si tratě jsou navzájem podobné a že se v našem podnebí většinou daří upravit jejich povrch na úroveň „dobrá“ (tj. ani měkká, ani tvrdá).
Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.