„A teď budeme dělat teda co?“
„Půjdeme do padoku, podívat se, jak vypadají koně, co poběží v příštím dostihu.“
„Jo, super, paráda. Jen si ještě potřebuju skočit na záchod, kudy se tam dostanu?“
„Počkej, já ti to ukážu. A mezitím si koupím klobásu, ale nesmíme se moc zdržet, ti koně na nás čekat nebudou.“
Závodiště popíšu na konkrétním případu pražské Velké Chuchle, kterou znám nejvíc. Rozdíly na jiných závodištích ale nejsou tak podstatné, abych je rozebíral přímo tady, možná někdy později.
Přivítají vás samozřejmě pokladny. Vstupné bývá 100 až 150 korun, zdražuje se při významných dostizích jako Derby nebo Evropský pohár žokejů. Na druhou stranu máte-li pražskou roční tramvajenku, neplatíte nikdy nic (přesto ale musíte nejprve do pokladny, a to do té úplně vpravo). V pokladně si lze také koupit program za 50 korun a zdarma si vzít list s aktuálními informacemi a sázkovými kurzy.
To, co uvidíte hned při vstupu, jsou dvě nejdůležitější součásti – samotná dostihová dráha pro koně a tribuna pro diváky. Dráha je travnatá (jako všechny v České republice), dlouhá zhruba 2 kilometry, má přibližně 600 metrů dlouhou rovinku a běhá se ve směru hodinových ručiček. To vše jsou podstatné údaje, různým koním mohou vyhovovat různé parametry a může se jim lépe běhat jinde.
Tribuna nás bude zajímat až o něco později, důležité je ale vědět, že z vyšších řad budete mít lepší přehled o tom, co se děje na vzdálenějších místech dráhy. Určitou výhodu má také sedět co nejblíže cílové čáře, abyste viděli, který z koňů ji protne jako první při těsném doběhu. Pokud se ale chcete dívat zblízka, nemusíte na tribunu vůbec chodit a můžete si najít místo přímo u dráhy. A pro vaše pohodlí je navíc u cílové roviny umístěná velkoplošná obrazovka, kde uvidíte vše i bez dalekohledu.
Jestliže nemáte svůj dalekohled, je možné si ho vypujčit v přízemí (cena bývala a možná stále je 100 Kč při záloze 1000 Kč). Kromě několika okének sázkové kanceláře se v přízemí tribuny nachází také další velmi důležitá součást závodiště, a to stánky s občerstvením. Dále je v prvním patře i restaurace.
První patro vnitřku tribuny dále hostí další místa pro příjem sázek (a také případné vyplácení výher). Je tudy také nutné projít, pokud se chcete dostat na místa ve vyšších patrech tribuny.
Když projdete kolem tribuny dále dozadu, objevíte dvě velmi podstatná místa, a to malý a velký padok (malý vpředu, velký vzadu). Ve velkém padoku krouží koně před vyběhnutím do dostihu, takže si je můžete prohlédnout a případně na poslední chvíli vyhodnotit, který má větší a který menší šanci, například podle jejich nervozity. Uprostřed velkého padoku postávají majitelé a trenéři koní, ke kterým se posléze přidají jezdci a dostanou poslední pokyny. Potom trenér pomůže jezdci do sedla a po posledních pár kolečkách dá startér pokyn k odchodu na dráhu.
Na dráze koně absolvují nejprve zkušební cval – nejčastěji ke startovacím boxům, umístěným podle toho, jaká distance se bude v aktuálním dostihu běžet. Potom před nimi koně i jezdci vyčkávají na pokyn startovací komise a následně startéra k zavádění do boxů. Když jsou všichni koně úspěšně v boxech, startér dostih odstartuje a koně vyrazí na trať.
Až do tohoto okamžiku je možné sázet. Mezi velkým padokem a dráhou jsou poslední okénka sázkové kanceláře a právě u nich se tvoří na poslední chvíli největší fronty. Po podání sázky pak následuje úprk na výhodné nebo oblíbené místo, odkud chcete dostih sledovat.
Po doběhnutí přichází ke slovu malý padok. Do něj jsou zavedeni odsedlaní koně, kteří se umístili (tj. prvních pět či sedm koní v dostihu). Tam opět chvíli krouží, případně se schlazují vodou, aby zde nakonec zůstal jen vítěz, jehož jezdec, trenér a majitel obdrží cenu a dočkají se za svůj výkon potlesku.