„Tak to je první letošní dostih dvouročků, to už se těším.“
„Jo, bude to zajímavý, ale takhle brzo se toho stejně moc neukáže.“
„No, ale počkej, ta klisna, co loni vyhrála první dostih, pak vyhrála i Oaks.“
„Jasně, a není vyloučeno, že co nevidět půjde do chovu.“
Hříbata se většinou rodí začátkem roku. Přesné datum není tak úplně nevýznamné, protože od toho, jestli se kůň narodil dřív nebo později, se částečně odvíjí, kdy bude zralý začít závodit. Ročci ještě nezávodí a často ani nedostávají jméno, na dražbách se prodávají jen pod číslem a označují se podle svého otce a matky.
První dostihy pro dvouleté koně se pořádají zhruba od června a začíná se na krátkých tratích, 1000 či 1200 m, které se teprve postupně prodlužují. Hlavní dostihy pro dvouleté se běhají na podzim a měří 1600 m (Cena zimní královny v Karlových Varech a Cena zimního favorita v Mostu), žádný dostih pro dvouročky však u nás nepřekračuje distanci 2 kilometrů. Je to dáno tím, že tělo koně v této době ještě zdaleka není hotové (říká se, že kostra dospěje až kolem pátého roku života) a koně v tomto věku jsou mnohem citlivější na zranění způsobená námahou při závodění.
Tříročci představují klasický ročník. V tomto roce se toho v jistém smyslu pro ně odehraje nejvíc. Pokud jsou dobří, mohou se zúčastnit některého nebo všech klasických dostihů a podle jejich úspěchů na ně budou kladena očekávání v budoucnu. V Anglii či v USA mnoho úspěšných koní končí už ve třech letech kariéru – částečně kvůli tomu, aby si udržel svou auru slávy, částečně kvůli tomu, aby bylo možné ho zařadit do chovu a vydělávat na tom. Jiní koně zazáří třeba při Derby a potom už o nich nikdo neslyší. A jiní, například Nagano Gold, jeden z nejlepších českých koní současnosti, při Derby propadnou (nebo v něm ani nestartují) a úspěšní začnou být až v pozdějších letech.
Další příležitostí, kde se mohou tito koně předvést a poměřit své síly se staršími soupeři, jsou dostihy zvané zkoušky, určené pro tříleté a starší koně. A ti, kteří tak úspěšní nejsou, se zařadí do běžného dostihového provozu, představovaného handicapy nižších kategorií.
Málokterý rovinový kůň běhá i po desátém roce života. Zvyšuje se pravděpodobnost zranění a koním ubývá rychlost. Starší koně se častěji objevují na vytrvaleckých, případně překážkových tratích. Na překážkových dostizích je obecně vyšší věkový průměr a koně je začínají běhat nejdříve od tří a spíše čtyř let – opět jde o stavbu těla, která je do té doby až příliš křehká.
Poslední část kariéry představuje zařazení do chovu. To samozřejmě znamená, že hřebec nesmí být vykleštěný – hodně účastníků dostihů jsou valaši, zklidnění může přinést růst výkonnosti. Je zřejmá jedna věc, a to že zatímco hřebec může nakrýt mnoho klisen, každá klisna může mít ročně pouze jedno hříbě. Proto plemenných hřebců není mnoho, v ČR jich v jednom okamžiku bývá 10 až 15.